9. Kapitola: Rozhovor

13. dubna 2014 v 19:05 | Seléna x LussyNda |  VA Naruby 4 Ztracení Osudem

9. Kapitola: Rozhovor



Vracel jsem se do sídla s celkem lepší náladou. Nevím proč, ale jako bych k ní byl zde blíž. Jako bych jí cítil ve všech koutech tohoto města. Její rodina mě k ní dostávala blíž a já jsem se tu chtěl zdržet co možná nejvíc a možná i zjistit něco jiného o její minulosti.
Potřeboval jsem to zjistit. Byla pro mě všechno a já sem jen nechtěl na ní zapomenout. Nechtěl jsem být jako ostatní, když si myslí, že smrt to je konec. Smrt nebyla konečná, rozhodně ne pro ni.
Vstoupil jsem do domu a prošel chodbou. Světla byla zhasnutá, což signalizovalo, že všichni šlí spát. Zvláštní bylo, že v Americe, všichni byli nastaveni na noční čas, ale v Rusku to bylo opačně, a jak je vidět Mazurova domácnost, taky upřednostňuje denní světlo před nočním.
I když bych tedy řekl, že v noci je těžší někoho chránit než přes den. Přece jen strigojové přes den nemohou ven, protože by shořeli.
Šel jsem ke schodům, když jsem si všiml světlo přicházející ze salonu. Otočil jsem se a šel jsem ke dveřím. Bylo ticho, ale ze dveří se ozývala lehká hudba. Pomalu jsem otevřel skleněné dveře a vešel jsem dovnitř. Jakmile jsem spatřil původ hlasu, tak jsem ztuhl. Na obraze byl někdo, kdo se zatraceně podobal mojí Roze. Dívka na plátně seděla u klavíru a hrála. Její dlouhé vlasy se vlnili po zádech, její oči byli zavřené a do jejích rudých rtů se vplížil náznak úsměvu.
"Byla úžasná, že?" ozval se hlas. Otočil jsem se a spatřil Mazura sedět na velkém koženém křesle. V ruce držel skleničku s průhlednou tekutinou a jeho oči byli, zaměřeny na plátnu, s úžasem a láskou. "Byla tak dobrá, když hrála. Měla u toho zůstat."
"To je.." začal jsem, ale nedokončil jsem to, protože jsem to věděl. Dívka na plátně byla Rose.
"Ano. Rose." Řekl Abé a hodil do sebe tekutinu. Vstal z křesla a přešel ke stolku, kde nalil do dvou skleniček tu samou tekutinu. Otočil se ke mně a podal mi skleničku.
"Promiňte, pane Mazure, ale já nepiju." Řekl jsem mu a on na mě povytáhl obočí. "Už ne."
"Každý někde pije a myslím, že na to co chceme udělat, ho budeš potřebovat." Řekl mi. Povzdechl jsem si a vzal si od něj skleničku. Posadil se znovu do křesla a já jsem si sedl naproti němu na pohovku. Držel jsem skleničku ve svých rukou a díval se na její obsah. Nejednou jsem měl před očima její pohled. Viděl jsem přesně ten pohled, když nás načapala v jejich pokoji s láhví. To byla ta noc, kdy jsme se poprvé políbili.
Při téhle vzpomínce jsem se usmál. Byla v mé hlavě pořád. Přehrávali se mi všechny scény z naší minulosti. Ne na ní bych nemohl nikdy zapomenout. Nikdy
"Přemýšlíte o ní, že ano?" zeptal se mě Mazur.
"Hm.." vzhlédl jsem a setkal se s jeho upřeným pohledem. "Co jste říkal?"
"Že právě teď přemýšlíte o mé dceři. Popravdě jsem si to všiml hned, jak jste přijel." Abé se na mě díval s vědoucím pohledem.
"Pane Mazure.." začal jsem, ale on mě přerušil.
"Myslíte si, že nevím, proč jste vlastně tady?" ptal se Mazur. "Nejsem zase tak hloupý, pane Belikove. Naše rodiny mají historii, to ano, ale tohle nebyl ten pravý důvod proč, jste tady, že?" ptal se znovu.
"Máte pravdu, já.." začal jsem vysvětlovat, ale on mě opět přerušil.
"Měl jste poměr s mojí dcerou?" zeptal se, když mě přerušil. Podíval jsem se na něj a vykulil jsem oči. Věděl to, ale jak? Řekla mu to Rose?
"Ehm." Nějak jsem nemohl nic říct, jen jsem se mu díval do očí a toho, jak se zdálo pobavilo. Začal se smát.
"Vážně?" zeptal se Abé. "Budeme si teď hrát na to, že nevíte, co znamená sex?" zeptal se a pozvedl obočí. "Pane Belikov cením si velice toho, že jste mi přišel oznámit, co se stalo s mojí dcerou, ale nesnáším, když ze mě někdo dělá pitomce." Kopnul do sebe své pití. "Moje dcera jen tak nezachraňuje někoho, kdo pro ní není důležitý." Povzdechl jsem si a vypil jsem mojí skleničku.
Ruská vodka. Skvělý.
"V tom případě jste svojí dceru moc neznal." Řekl jsem najednou a ani jsem si nějak neuvědomoval, že jsem to řekl.
"Co prosím?" zeptal se zjevně velice ohromený, že jsem se mu takhle postavil.
"Slyšel jste mě." Pokračoval jsem. "Vaše dcera byla jedinečná osoba, která měla obrovské srdce a nesnesla, aby se komukoliv něco stalo a tak dělala, co uměla. Dobře přiznávám, že mezi námi něco proběhlo, ale její záchranná akce neměla nic společného s naší historií. Udělala by to pro kohokoliv." Díval se na mě a zkoumal nejspíš můj obličej.
"To možná ano." Přiznal. "Ale nikdy by se za ty lidi takhle neobětovala."
"To možná ne." Přiznal jsem.
"Milovala vás." Abé se zvedl a dolil nám pití. "Milovala vás tolik, že se za vás obětovala. A vy se teď snažíte snížit ztráty."
"Podívej se." Kopnul jsem do sebe dalšího panáka Ruské vodky a vstal jsem. "Ano, vyčítám si to jasné, ale i přes to všechno jsem jí miloval. Pořád jí miluju a kdyby na to přišlo, udělal bych pro ni cokoliv. Nechtěl jsem, aby to takhle dopadlo. Ve skutečnosti, to že mě unesli byla moje chyba. Byl jsem naštvaný. Spali jsme spolu a ona pak vycouvala. Byl jsem naštvaný a tak když nás napadli, udělal jsem chybu a to byla moje chyba. Měl jsem vědět, že Artur udělá cokoliv, aby jí získal pro sebe, ale nikdy mě nenapadlo, že mě využije proti ní." Vjel jsem si rukami do vlasů a posadil se zase zpátky. "Lituju toho, co se stalo a udělám cokoliv, abych to napravil."
Mazur mlčel a já se díval na koberec. Byl jsem hlupák, Rose se mě celou dobu pokoušela chránit, chtěla, abych měl skvělou budoucnost a já se k ní choval hrozně. Cítil jsem ruku na svém rameni. Otočil jsem hlavu a setkal se s pohledem Mazura.
"Nebyla to vaše vina." Podíval jsem se na něj nechápavě. Jak tohle může říct, jeho dcera se stala strigojem. "Milovala vás, stejně jako vy jí a tak udělala všechno proto, aby vás ochránila, a já vím, že vy byste udělal to samé." Usmál se na mě. "Sem velice rád, že si moje dcera vybrala vás."
Podíval jsem se na něj nechápavě. "Ale ona mě odmítla." Na mojí odpověď, se Mazur usmál, ukázal na řetízek ve tvaru růže s kůlem uvnitř. Eddie Castlie mi ho dal poté, co jsem se probudil v nemocnici.
"Nikdy by ho nikomu nedala. Tímhle vám dala celé své srdce, stejně jako vy to své." Usmál se na mně. "Zhasněte tady, až budete odcházet." Řekl a odešel pryč.
Pořád jsem seděl na pohovce, držel řetízek ve svých rukách. Slyšel jsem smích, zvedl jsem hlavu a díval se znovu na plátno. Hudba přestala hrát a já viděl malou Rose, jak se směje v náručí svého otce. Usmál jsem se a jediná slza spadla z mého srdce.

Ať už jí zachráním nebo ne, tak vím, že na ní nikdy nezapomenu. Budu jí milovat do konce svého života.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 tyna tyna | 13. dubna 2014 v 19:23 | Reagovat

Proste bozi uz se tesim az ji zachrani a doufam ze to bude brzo. Tesim se na dalsi kapitolu hrozne moc moc moc. Tak prosim rychle :-D  :-)

2 Nikka Nikka | Web | 13. dubna 2014 v 19:54 | Reagovat

Jak dojemné už se nemuzu dočkat až ji najde :-D :-D :-D

3 Niki Niki | 13. dubna 2014 v 19:57 | Reagovat

Krásní kapča :-) už se těším na další :-)

4 Já | 14. dubna 2014 v 8:49 | Reagovat

Krása, kdy se už setkají (R & D) ? :-)

5 LussyNda LussyNda | Web | 14. dubna 2014 v 15:48 | Reagovat

[4]: no už to nebude dlouho trvat, ale hned to taky nebude :-)  :-)

6 Vendulka Vendulka | 14. dubna 2014 v 17:06 | Reagovat

Nádhera, už aby tu byla další kapitolka :-)

7 Gabula Gabula | 15. dubna 2014 v 0:21 | Reagovat

wow,úžasný ;-) honem další kapču :-D

8 bara bara | 15. dubna 2014 v 9:13 | Reagovat

super tesim se na dalsi :-)

9 Katy Katy | 15. dubna 2014 v 13:07 | Reagovat

jeeej,ja som vcera objavila tuto poviedku a je vazne dobra. velmi sa mi paci. Uz teraz sa tesim na pokracovanie:)

10 Veronika Veronika | 16. dubna 2014 v 7:58 | Reagovat

těším se na další kapitolu :-)

11 Evička Evička | 16. dubna 2014 v 21:33 | Reagovat

Užasné :D prosím další...:-)

12 tyna tyna | 22. dubna 2014 v 16:27 | Reagovat

Ahoj muzu se prosim zeptat kdy bude priblizne dalsi kapitola?

13 Vendulka Vendulka | 7. května 2014 v 21:09 | Reagovat

Ahojky, den co den sem chodím a doufám, že zde naleznu další kapitolku. Kdy se dočkáme??

14 Gabula Gabula | 23. května 2014 v 21:10 | Reagovat

AHOJ,KDY BUDE DALŠÍ KAPČA ? UŽ SE NEMŮŽU DOČKAT :)

15 kumibo kumibo | 26. května 2014 v 20:49 | Reagovat

Boží ... moc prosím o další kapitolku :-)

16 Jackie Jackie | 29. května 2014 v 11:30 | Reagovat

Ja čakám! A už to dlho nevydržím!!! [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]

17 Martina Martina | 2. června 2014 v 15:39 | Reagovat

je červen a už do dubna čekáme kdy nám sem dáte další kapitolu. Prosím!

18 Soňa Soňa | 2. června 2014 v 16:31 | Reagovat

Už se těšim na další kapitolu a doufám, že budete pokračovat i na dále :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama