5 kapitola

7. ledna 2014 v 8:55 | Seléna x LussyNda |  VA Naruby 4 Ztracení Osudem
NO CO ŘÍCT, MUSELI JSTE DLOUHO ČEKAT, ALE BOHUŽEL
TY SVÁTKY NÁS ZAMĚSTNALY OBĚ DVĚ A NEZBYVAL ČAS SE NĚJAK SYNCHRONIZOVAT NA NAPSANI POVIDKY. nO NEBUDU ZDRŽOVAT PĚKNÉ ČTENÍ:-) mIMOCHODEM ZAČÍNÁAJÍ KAPITOLY, KDE SE KONEČNĚ ZAČNE NĚCO DÍT:-)



Seděl sem před domem a pohlížel na slunce, které se trůnilo vysoko na obloze, a i když bych měl spát nemohl sem. Tolik mi chybí slunce a teď mám možnost si ho aspoň na chvilku užít. Za pár hodin zapadne a přijede Ivan. Je to můj nejlepší kamarád, zavřu oči a i na dálku se spojím s jeho myslí a šokem se zase vrátím do své hlavy, no jako kdybych se divil, zase se mu zdají sny o sexu. Zakroutím hlavou a otočím se za zvukem dveří. Přijde ke mně blíže a pomalými pohyby se vedle mě usadí.

"Babuška." Vyslovím to slovo s co největší něhou a respektem.

"Měl by ses pořádně vyspat. V noci máme moc práce."
Zaujatě, se na Yevu zadívám, protože jí znám a ona toho ví víc a mě to občas děsí, ale zvyknul sem si na to. Někteří o ní tvrdí, že je čarodějnice, ale to já si nemyslím. Ona je svým způsobem dokonalá a má dar.

"Já vím, ale nemohl sem odolat." Odpovím a rukou ukážu na slunce. Povzdychne si a svým uhrančivým pohledem mě propaluje, až se zavrtím a s otázkou se na ní zadívám.

"Babuško, jak si to myslela, když sem přijel, že si musíme promluvit? Čeho se to týká?"

"Počkej si. Všechno se dozvíš, až Ivan dorazí." řekne jen. "Není na co spěchat"

No tohle sem mohl prostě čekat, jako vždy mi odpoví otázkou na otázku. Zavrtím hlavou a společně si stoupneme a vydáme do domu. Je čas aspoň na chvilku si lehnout.

O pár hodin později

První co si přečtu, když se probudím je smska od Ivana, že už jede a já na sebe rychle hodím první oblečení, co se mi dostane pod ruku a vyjdu opět před dům čekat, až Ivan přijede. Popravdě, jsem vždy klidnější, když je semnou. Nejen proto, že spolu máme pouto a je můj nejlepší kamarád, ale je můj svěřenec a já chci, aby byl v bezpečí, a to je u mě. Už z dálky vidím světla, úlevně si povzdychnu, je tady.

Vedle mě se postaví Yeva a nepěkně se mračí na přijíždějící auto. Jsou dvě hodiny po západu slunce, ale jí to asi nestačilo. Zaslechnu, jak si podupává nohou a při její výšce je to humorné, ale její inteligencí a autoritou převažuje, jak kterého vysokého muže. Chci se jí zeptat, proč se mračí, ale v tu chvíli zastaví auto a z něho vystoupí smějící se Ivan.

"No konečně. Co vás v té škole pánové naučili. Takhle nechat neuctivě nechat čekat starého člověka." prohlásí Yeva.
No jak byl Ivan usměvavý hned mu ten smích přešel, když se zahleděl do očí babušky a já zatlačoval smích, protože by mě okřikla taky.

"Ehm, promiňte babuško Yevo." Odpoví Ivan a kajícně se na ní zadívá

"Moc na mě nekoukej. Nemáme čas." Sdělí mu a já se musím pro sebe usmát. Dobře mu tak. Yeva se ke mě otočí s vražedným úsměvem.

"Ty se moc nesměj. A pojďte, nebudu tady na Vás čekat do soudného dne." Rozkáže a odchází do domu
Oba dva jak spráskaní psi jdeme poslušně za ní a v chodbě se objeví mamuška.

"Ivane, jsem tak ráda, že jsi tady, pojďte se najíst, nachystala sem jídlo." Poví, ale zarazí se nad pohledem Yevy a nesměle se usměje

"Tak později, poví a odejde do kuchyně, ani nečekáme a s Yevou vystoupáme po schodech a ona nás vede do jejího pokoje, vejdeme a ona nám pokyne, ať se posadíme okolo kulatého stolu, kde leží velká kniha. "Posaďte se, musíme si spolu velice vážně promluvit."

Oba se na sebe podíváme a uděláme tak jak chtěla, když se posadíme naproti bábušce, s povzdechem se posadí a na oba dva upře zkoumavé pohledy.

"Takže." Začne Ivan a ona ho umlčí zdvihnutou rukou

"Moc dobře víš, že naše rodina je jiná než všechny ostatní a ne jen z hlediska toho, že pocházíme z půlky moroje a půlky dhampýra." poví Yeva a dívá se přitom upřeně na mě.
V šoku se na ní zadíváme a já se nezmůžu ani na slovo, jako kdyby někdo zastavil čas, a jen z dálky slyším Ivanův hlas. "Jak je to možné? Vždyť tohle přece nemůže existovat? Jsou přece Dhampýři a Morojové, nikdy sem neslyšel nic dohromady, Musíte se plést babuško Yevo." Poví jí a Yeva povstane a pořádně se chytí stolu a ukáže hrozivě prstem na Ivana

"Kolikrát jsem ti říkala chlapče, že mě nemáš přerušovat." Křikne a podívá se Ivanovi upřeně do očí. Nevím proč, ale cítím jako by mě ovíval vánek, a najednou Ivanovi oči se rozšíří a během sekundy se mu zavřou a on upadne do spánku, pak jako by všechno ustalo. Dívám se na Yevu v šoku. Nevím co se děje. Zatraceně vůbec nevím co se děje. Ivan se během dalších pár vteřin probere a vytřeštěně se na Jevu podívá

"Co to sakra bylo." Zavřeští Ivan jako ženská a oba dva se zadíváme na Yevu, která se usmívá a znova se posadí a já začínám mít opravdu strach. "Babuško co." zakoktám se a pevně se jí zadívám do očí. "Co to bylo? A jak si to udělala?"

Vyskočím na nohy a ruce si vrazím do svých vlasu a mírně za ně zatahám nervozitou a zhluboka se nadechnu, když opět promluví

"Dimitrie posad se a nepřerušuj mě." Sdělí nabroušeně a upřeně se mi zadívá do očí a já ve své hlavě uslyším její hlas.
"Sedni si a poslouchej."

Udělám hned, tak jak řekne a uvědomím si, že si sedám, jako kdyby někdo ovládal moje tělo. Sakra. Vytřeštím na Yevu oči a ona začne vyprávět co se to vlastně děje.

"Naše rodina patří mezi první dhampýří rody. Jméno Belikov je jedním z pravoslavných rodin, kteří se lišili od ostatních. Belikove a Hathrone byli dvě rodiny úzce spjaté. Pamatuješ na pohádku, kterou jsem ti vyprávěla?" Zeptá se mě a já pouze přikývnu na souhlas.

"Dvěma pravoslavným rodinám se narodili dvě děti, které hned po narození sobě za slíbili. V Osmnácti se měli vzít, ale ani ona ani on tu svatbu nechtěli. Jenomže osudu se nedá předejít. Oba se rozhodli utéct a najít lásku ve světě, ve kterém si myslí, že je ten pravý. On měl nejlepšího kamaráda a ona kamarádku. Dhampýři a Morojové.
Osud, ale těmto dvěma spletl jejich cestu. Během jedné noci na ně zaútočili Strigojové a Moroje se podařilo dostat do bezpečí. Prince zabili a Princeznu odvlekli pryč. Naštěstí Princův přítel ovládal jeden z nejmocnějších prvků a přivedl ho k životu. Tito tři se vydali po cestě na záchranu ženy do které se princ zamiloval. Při cestě plné nástrah princ narazil na starou vědmu, která mu, která mu pomocí své síly ukázala cestu krve provázenou láskou. Jednoho večera princ odpoutal svojí svázanou moc tím, že nechal protéct svojí krev v záři luny. Ráno byl nový, člověk jeho moc se začala projevovat a z jeho krve a záře hvězd a měsíce se spojil osvobozující lék, který měl jeho milou zachránit s pomocí prvku jeho kamaráda." Zadívá se na mě, jako by mě její oči něco říkali.


"pra vnuk dcery Rozaline Marie Hathrone a Dimitrie Alexandra Belikova, kteří svojí krví a životem svázali osudy našich rodin. Jednou větou:

JEDNOHO DNE PŘÍJDE DEN, KDY PŘÍJDE KONEC NAŠIM NEPŘÁTEL. AŽ KREV PROTEČE A SPOJÍ SE S MĚSÍCEM, AŽ CHLADNÉ SRDCE ROZTAJE AŽ TOHO DNE SE Z LUNA ZASVĚCENÝCH NARODÍ DĚDIC DVOU KRVÍ PAK NÁŠ SVĚT POHLTÍ SVĚTLO DALŠÍCH ŠTASTNÝCH DNÍ... to proroctví je o tobě."
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Niki Niki | 7. ledna 2014 v 22:19 | Reagovat

Konečně :-D Moc se to povedlo :-D  :-D

2 Katarina Katarina | 8. ledna 2014 v 7:04 | Reagovat

Je to úžasný. :-D  :-D Už aby byl další díl. :-D  :-D

3 Meri Meri | 9. ledna 2014 v 17:14 | Reagovat

:-D

4 Tessinka Tessinka | 9. ledna 2014 v 19:33 | Reagovat

promiň... komentovala bych, ale nešla mi to .. nevím proč ... jinak vždycky komentuju, a docela dost chápu proč seš naštvaná ;) jinak naprosto super kapitola ;)

5 Niky Niky | 11. ledna 2014 v 9:11 | Reagovat

Super :-D

6 bara bara | 11. ledna 2014 v 21:26 | Reagovat

:-)  :-)

7 Gabula Gabula | 12. ledna 2014 v 14:26 | Reagovat

Úžasný :D Další kapitolu,prosím :D :-P

8 Dominika Dominika | 14. ledna 2014 v 20:14 | Reagovat

ja pekne prosím ďalšiu kapitolku :-)

9 Jojky :) Jojky :) | 15. ledna 2014 v 14:51 | Reagovat

:-D

10 Tessinka Tessinka | 15. ledna 2014 v 20:45 | Reagovat

Už strašššně moooc prosím o dalšší kapitolu :DD !!

11 vampyrska-akademie-naruby vampyrska-akademie-naruby | 16. ledna 2014 v 12:49 | Reagovat

[10]: Promin Tessinko, ale stále chybí jeden komentář od neznámeho uživatele.. A takhle to prostě pujde každá kapitola 10 komentářu...Takže ono to muže trvat abýt nespravedclivé vuci těm co komentují, ale to musíte nadávat lidem co to čtou a nekomentují, posledne, když sme dělali kapitolu na zaslaní, přišlo nám zhruba kolem 30 emailu a pokaždé tady vidíme zhruba 5 komentářu ajen od těch co komentuji vždycky no a zbytek ti si to přečtou, ale nekomentují:D Já osobně ze svého hlediska, čtu povídky i ostatních uživatelu avždy se snažím zanechat komentář...Protože vím, že to tomu blogerovi udělá dobře nejen špatná zprava, ale i ta dobrá, jelikož se ten daný člověk stará a autor ví, že ho to doopravdy zajímá a snaýí se mu pomoct:-)

12 Elishka31 Elishka31 | 17. ledna 2014 v 19:58 | Reagovat

pěkná kapitolka :)

13 Reamaat Reamaat | 18. ledna 2014 v 12:40 | Reagovat

Moc hezké B-)

14 Lenča Lenča | 20. ledna 2014 v 20:56 | Reagovat

Krásné prosím snažte se komentovat. ;-)

15 Terina Terina | 11. června 2014 v 18:02 | Reagovat

Krásná kapitola čte se mi to skoro samo od sebe. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama