20 Kapitola OSUD je sviňa

2. února 2013 v 12:32 | Seléna x LussyNda |  VA-Naruby 2
Tak a tady je slibovaná 20 kapitola a přitom poslední z druhé série.. Ano u téhle kapitoly nás hodně lidí zastřelí, ale neplačte hned vám dávám i UTrailer na třetí sérii doufám, že si to užijete. Tahle kapitola vznikla z nápadu nás obou Lussy a Seléna..
takže příjemné čtení.. a moc nás neukamenujte.

Cesta se nakonec ukázala naprosté mučení. Nic jiného sem nedělala, než přemýšlela o všem co se v Americe stalo a ty následky.
Byla jsem stále rozhodnutá odvést všechny zpátky na akademii a pak odjet pryč. Rodina Lissy ani moje matka z toho nebyli moc nadšeni, ale Lisse na akademii nic nehrozí a až dostuduje, vrátím se k ní.
Můj pohled padne znovu na Dimitrie a vnitřně vzdychnu. Proč sakra musí být všechno tak těžké? Po Andrém jsem zavřela své srdce a měla jsem ho nechat zavřené. Měla jsem poslouchat svůj vnitřní hlas a ne názory jiných lidí.
A znova je mé srdce zlomené. Miluji chlapce kousek od mě. Stále jakoby cítím jeho pohled, ale kdykoliv na něho zaměřím pohled, kouká jinam. A však jednou se konečně střetneme očima a mě se najednou sevře srdce bolesti. Ty jeho oči. Plné smutku a bolesti, kterou sem, ale musela způsobit.
Mírná turbulence mě znova vrátí zpět z mých myšlenek rozhlédnu se a všichni dokola spí. Jen já , Zachary a Dimitrie jsme vzhůru
Cítím to jak mi srdce krvácí pro chlapce kterého miluji. Ano Miluji. Ale láska má být nesobecká a tím sem se ho musela zřeknout pro dobro nás dvou.
"Oni mají přednost." Vydechnu potichu.
Můj život je bezcenný, ale jeho život má pro mě mnohem větší váhu a stejně tak i jeho budoucnost. Semnou by všechno co chtěl, skončilo. Nechtěla jsem být příčina jeho nezdarů a nakonec by mě stejně nenáviděl.
V mém životě není místo na lásku. Já znám jen povinnost. Povinnost k rodině, jejichž syna jsem nedokázala zachránit.
Sice mě nemiloval jako já jeho, ale to neznamenalo nic, on byl má povinnost.
A teď musím udělat to nejlepší, co můžu, zaměřit se na Lissu a její bezpečí. To je to hlavní.
Dimitrie si najde někoho, kdo pro něj bude lepší, někoho kdo ho bude hodný. Kdo mu dá budoucnost a možná i rodinu, děti. To bych já nikdy nemohla.
Znovu mě přepadli ty depresivní myšlenky. I když jsem dcerou Abého Mazura. Moroje, který mě uznal za své dítě, stále mi něco chybí.
Kdybych byla morojka všechno by mohlo být jednodušší.
Boj se strigoji a chránění Moroju je všechno co mám, co znám. Ale přesto občas si přeji, kdybych se narodila jako oni. Takhle by jsme s Dimitriem nebyli předurčení k záhubě.
Můj pohled padne na Lissu, která spí a spokojeně se opírá o Christianovo rameno.
V tuhle chvíli jim závidím. Závidím jim, že se nemusí skrývat, jejich bezstarostnost. Jejich vztah není zakázaný jako můj a Dimitrije a to mě štve ze všeho nejvíce.
Ale zároveň nechci být jako oni.
Nevím co se to semnou děje, ale vím, že to je jen kvůli tomu co cítím k Dimitrijovi. To co mezi sebou máme jen tak nikdo nepochopí a to dokonce ani Lissa.
Podívám se znovu na Dimitrije, který mě teď jen propaluje pohledem. Vzdychnu. Všechno co chci teď je jít za ním a schoulit se do jeho náruče, kde se cítím v bezpečí a chráněná, ale není mi to dopřáno.
Mírné zachvění mě znovu probere a já se znova soustředím.
Po chvílí ke mně dojde letuška, že budeme za pět minut přistávat. A popravdě už sem se na to těším. Moje smysli šílí a bouří se až to není možné, nejradši bych vletěla Dimitrimu do náruče a prosila o prominutí.Ale tohle právě nemůžu dopustit.
Zavrtím hlavou a zvednu se a začnu budit všechny ostatní.
Když už jsou všichni vzhůru a jsou připravení. Usednu na své místo a zapnu si bezpečnosti pás a zadívám se z okénka na krajinu, kterou sem si zamilovala. Letadlo pomalu sestupuje a tím se blížíme i akademii, kde zanechám svoje srdce a muže, kterého miluji.
Konečně usedli jsme na přistávací rampu, letadlo pomalu zastavuje. Když je konečně po všem.
Všichni se najednou nahrnou k východu a čekají, až se dveře od letadla otevřou a oni tak budou moct vystoupit na čerstvý vzduch. Je noc a nebo-li Morojské ráno. První vystupuje Zachary a kontroluje situaci jestli je vše v pořádku. Pak vystupuje Christian Lissa a já a za námi Ivan a poslední Dimitrie.
Asi v půlce cesty jsem zavolala na akademii, že přijíždíme dříve, aby pro nás přijelo auto a tak nás mohlo odvést zpět na akademii, ale zatím tady nic nevidím..
Konečně stojíme pevně na zemi a naše zavazadla k nám právě dorazila, kde si všichni bereme svoje. Čekáme, až dorazí auto, ale pořád nic.
Po 10 minutých z dálky konečně zahlédnu přijíždějící černé auto.
"No konečně." Povím nahlas a s úlevou v hlase. Ale někde v zadu mě z žírá nepříjemný pocit, že je něco špatně.
Nezapomněla sem nic? Pomyslím se a zakroutím hlavou. Najednou auto se rozjede ještě více a se skřípěním brzd zastaví, a z něho vyskočí 8 strigoju.
"Sakra. Zachary." Křičím, ale ten už bojuje se třemi. Rychle se otočím.
"Utíkejte zpět do letadla…." než dopovím, už se na mě hrnou další tři Strigojove.
Naštěstí mi zbývají dva, jednoho jsem hned zlikvidovala. Snažím se neustále koukat jestli Morojové jsou v pořídku a tu zahlédnu Zachary ho který i když vyřídil ty jeho tři, zbývající dva ho zneškodnili a udřely ho tak silně, že leží bezhybně na zemi a z hlavy mu vytéká pramen krve. Sakra. Ten poslední u mě je silnější a není lehké ho zabít.
Nevím o co jim jde. Vůbec nejdou po Morojech, ale co teda chcou? Vyřídím posledního a rychle se otočím na Lissu a rychle k ní přiskočím a rovnou pohledem zkontroluji všechny ostatní, ale něco není v pořádku. Někdo chybí.
"DIMITRIE." Křiknu a otočím se, kde všichni koukají. Dimitriho bezvladné tělo tahají Strigojové do auta se skřípěním brzd ujíždějí. Rozběhnu se za autem, ale nemám šanci.
Teď už vím, po čem šli.
Běžím, ale nemám šanci, zastavím se a padnu na kolena. Ztratila sem ho.
Z očí se mi spustí potoky slz a já dám hlavu do dlaní. Znova vidím přijíždějící auto, ale teď už je to opravdu auto z akademie.
Z něho vyskočí
Strážce.
"Co se tady stalo?" zeptá se mě. A já zvednu uslzenou hlavu a postavím se.
"Strigojové," šeptnu a vrátím se k morojum. Kterým se ve tvářích zračí šok a bolest. Podívám se na Ivana a jeho bolest v očích mě málem znova srazí do kolen.
Chtěla sem odejít od něho a tak zajistit mu šanci strážce a teď si ho osud vzal ještě dříve.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sissa sissa | 2. února 2013 v 13:02 | Reagovat

bože pre tvoje dobro dúfam že ho nejako oživíš alebo tak ale dufam že tam bude

2 Selené Selené | Web | 2. února 2013 v 13:18 | Reagovat

Vždyt on nikdo neřekl že je mrtvý.. no možná je..možná ne.. kdo ví.. nechte se překvapit.. když budete hodní amy tu zitrka uvidíme spousty komentářu.. tak se smiluji anapíšu zitra 1 kapitolu 3 serie:D

3 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 2. února 2013 v 19:12 | Reagovat

Moc pěkná kapitolka :-)

4 Endyna Endyna | 2. února 2013 v 19:49 | Reagovat

Doufám, že tady bude hodně komentářů. :-D

5 pája pája | 3. února 2013 v 10:47 | Reagovat

moc pěkné, konečně nějaká akce

6 Eliss Eliss | 3. února 2013 v 11:29 | Reagovat

no to snad neeee doufam ze bude zit :-x

7 Petra Petra | 4. února 2013 v 20:34 | Reagovat

super kapitola, prosím rychle další...:-)

8 Tessinka Tessinka | 4. února 2013 v 22:11 | Reagovat

Co .. co .. co to ??? :D :D rychle další kapitolu .. :D :D

9 Maky Maky | 5. února 2013 v 19:49 | Reagovat

honem honem piste at je hodne komentaru chudak Dimitry :-( :-x  :-)

10 Niki Niki | E-mail | 11. února 2013 v 12:02 | Reagovat

at je dikmka nazivu prosíííííí. :-x

11 Teruuu Teruuu | 3. března 2013 v 9:01 | Reagovat

ajta krajta.......a je z něj strigoj!!! :-x

12 Bohu Bohu | E-mail | 28. ledna 2014 v 16:15 | Reagovat

ahojec, na vas blog sem narazila nahodou kdyz jsem se koukala po strankach va,a strasne me zaujal, jste vazne sikovni,a ja se vasich povidek nemuzu nabazit. jste obe dobry ja bych teda nic takovyho nevzladla vymyslet a napsat,a myslim ze by ste to meli vydat jako knihy, protoze jsou vazne suprovi, tak jen tak dal. :-)  ;-) ;-)  ;-)

13 Bára Bára | E-mail | 12. června 2014 v 18:22 | Reagovat

bože to snad ne proc porad ublizuji dimitrimu chudaček :-(

14 ROSE ROSE | 17. listopadu 2014 v 0:39 | Reagovat

este ze je uz aj 3. diel lebo inak by som to neprezila

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama