4. KAPITOLA: CESTA DOMŮ

30. srpna 2012 v 9:46 | Seléna x LussyNda |  VA-Naruby 2
Tak 4 kapitolka je tady 5 Kapitolu čekejte až po víkendu dřív rozhodně ne....:-) přejeme pěkně čtení.. Vaše Adminky...

Rose

Zajímalo by mě kdy se to stalo, že se můj život otočil v naprosté peklo. Sakra na co jsem myslela, když sem byla schopná mít skoro s Dimitrijem Sex???
Asi mi muselo pořádně přeskočit. Krucinál vždyť je mladší než já a ještě student na téhle škole. Má toho ještě tolik před sebou. Do doby než se bude muset všeho vzdát, má ještě spoustu času. Neměl by byt poblázněný zrovna mnou.
Musím říct, že Lissa se pěkně pobavila, když sem jí to vyprávěla a můžu jen čekat, že to budu mít celou dobu strávenou v Americe na talíři od Dimitrijových přátel.
Přebírám své věci a balím je na cestu. Nikdy bych nevěřila, že se tam vrátím tak brzo. Bolí mě srdce jen při pomyšlení na to co se tam stalo. A navíc budu muset zůstat v jeho domě s jeho rodinou. Vím, že mi nikdy nedávali za vinu jeho smrt, ale to neznamená, že já se nemohu obviňovat.
Zklamala jsem ho i všechny ostatní. Celý život jsem velice tvrdě bojovala, aby se toto nikdy nestalo. A jak to dopadlo???
Otěhotněla jsem a nemohla ho plně chránit. To byla moje první chyba. Né že bych to dítě nechtěla to vůbec ne, ale na druhou stranu, kdybych ho mohla plně bránit, nikdy by se to nestalo.
Vzpomínám si na první den, když jsme se s Andrém Dragomírem setkali.

Vzpomínka 1: Setkání s Andrém Dragomírem
Byl to můj první den v nové škole. No v nove, spíše bych měla říct v první škole, kterou jsem kdy navštěvovala. Díky svým rodičům jsem se učila několik let doma. Měla jsem domácí učitele a bojovat jsem se učila s mámou.
Jsem asi první Drampír, který měl takové podmínky, ale mě to nezajímalo. Měla jsem všechno, co sem mohla chtít. Milující rodinu a přátele, které jsem musela opustit kvůli svému největšímu snu. A to stát se strážkyní.
Už jako malá holčička jsem jí chtěla být. Vím, že můj otec mi několikrát říkal, že si můžu zvolit cokoliv, budu chtít. Myslím, že v hlouby duše doufal, že se nestanu strážkyní, ale já chtěla.
Šla jsem po schodech a hledala učebnu, kde se měla vyučovat Morojská a Drampírská kultura. Musím říct ,že škola by mohla investovat víc do plánu školy, protože v tomhle by se nikdo nevyznal.
Neuvědomila jsem si, kam jdu, až do chvíle kdy jsem do někoho narazila. Vzhledla jsem a uviděla kluka do kterého jsem vrazila. No musím říct, že na Moroje měl docela hodně sval,u což bylo zvláštní.
"Promiň, já nechtěla." Řekla jsem a viděla, jak mu zacukali koutky.
"V pohodě. Ne řešto." Odmávl to rukou a začal si mě se zájmem prohlížet. Připadala jsem si jako opice v kleci. "Tebe jsem tady ještě neviděl. Si nová?" zeptal se.
Přikývla jsem. "Ano zrovna jsem přijela s Turecka." Řeknu a usměju se.
mě.
"Rose…" řeknu a usměju se. "Rose Mazurová. A tvé?"
Vytřeští na mě oči. "Rose Mazurova?" Zeptá se a já přikývnu. "Páni na to že si teprve přijela tu máš už docela silnou pověst. Jediná drampírka,jejíž morojský otec se oženil s Drampírkou." Řekne s úsměvem a já musím protočit oči. Nesnáším, když mi tohle někdo říká. Vždycky mě to štvalo. V našem světě se považuje za špatné, aby se moroj oženil drampírkou. "André Dragomír těší mě." Vytrhl mě z mého snění.
Podívám se na něj a znovu se usměju. "Taky mě těší. Vlastně taky jsem o tobě hodně slyšela. Vaše rodina je docela slavna." Řeknu a on se zatváří zvláštně a chce něco říct, když ho zavolá jakási mala holčička s dlouhými blonďatými vlasy.
"No já už budu muset jít." Řeknu předtím, než stačí něco říct. Ráda jsem tě poznala." Řeknu a projdu kolem něj.
"To já taky, ale tohle není po prvé, co se setkáváme Sluníčko." Řekne se smíchem a odchází.
KONEC VZPOMÍNKY Č. 1

Usmála jsem se při té vzpomínce.
Dlouho předtím jsem uvažovala, kdy přišel na svojí přezdívku por mě. A myslím, že jsem na to konečně přišla.
Pořád nemůžu uvěřit, že je pryč. Měli jsme tolik plánu na společný život s naším dítětem a teď je to všechno pryč a já místo toho abych truchlila, svádím mladší kluky. Kam jsem se to sakra dostala.
Dobře Dimitrij je skvělý kluk a až nastane čas, bude z něj skvělý strážce. A to znamená, že nesmí být nijak vyrušován z jeho učení. Možná, že kdybych se neobjevila v Andrého životě mohl by být pořád tady. Já prostě vždycky všechno musím zničit.
Moje myšlenky se přehouply až do dne, který byl můj poslední šťastný den.
V den kdy jsem Andrému dala slib, který změnil naprosto všechno.

Vzpomínka 2: Slib
Nemohla jsem uvěřit, že se to stalo zrovna mě, jak se to mohlo stát? byli jsme tak opatrní, ale prostě osud má zvrácený smysl pro humor. Vím, že André byl nadšený ze zprávy, že budeme mít dítě, ale já jsem z toho byla nervózní.
Jak sakra můžu být dobrou strážkyní s dítětem na krku? A co bude říkat jeho rodina na to, že mě přivedl do jiného stavu.
Kdybych byla morojka tak je to něco jiného, ale takhle nemůžu mu přece stát v cestě. V budoucnosti může udělat velké věci. Neměl by být odsuzovaný jako můj otec že si vzal Dhampírku a měl s ní dítě.
To byla jedna z mnoha věci, které mě trápili. Nebyla jsem pro něj dost, ale jemu to zdá se nevadilo. Byl nadšený představou, že bude otec.
"O čem přemýšlíš sluníčko?" zeptal se. Usmála jsem se. Milovala jsem jeho přezdívku pro mě.
"O všem a taky o nás." Řekla jsem a on si sednul předemně a vzal moje ruce do svých. Nejspíš se pokoušel něco říct, ale já ho přerušila dřív, než stačil něco namítat. "Víš, není to tak lehké, jak se na první pohled zdá. Jsme oba jiný. Každý má své povinnosti a starosti. Mám pocit, že tě jen odvádím od tvého skutečného osudu. Neměl by si být semnou. Mohu zničit tvojí budoucnosti." Vychrlím ze sebe rychle.
"Rose…" povzdechne si a pohladí mě po tváři. "Neničíš mi život." Začne. "Já si to vybral lásku. Chci být s tebou ať to stojí, co to stojí a nic vůbec nic mě nemůže zastavit." Řekne a políbímě.
"Já vím, ale já jsem tvoje strážkyně a mým úkolem je postavit se před tebe a chránit tě. Nemělo by to být na opak. Je to má práce." Argumentovala jsem.
"Rose…" vydechl flustrovaně. "Slib mi, že se při boji budeš držet stranou." Řekne zoufale.
"Ale já…" začnu, ale on mě umlčí tak že umístí jeho prsty na mé rty.
"Ne… Slib, že se budeš držet stranou a budeš držet v bezpečí jak sebe tak i naše dítě." Řekne a položí mi ruku na mé nyní ploché břicho. "Slib mi to." Trvá na svém.
"Dobrá." Přikývnu. "Slibuji…."
KONEC 2 VZPOMÍNKY

Jsem zahloubaná do svých vzpomínek tak moc, že se leknu, když do mého pokoje vrazí Lissa, že už musíme jít.
Přikývnu a dám poslední věci do svého kufru, který zapnu.
Společně s Lissou se vydám k přistávací dráze, kde už na nás čeká letadlo, které nás má odvést tam kde to všechno začalo.
U letadla už stojí Dimitrij, Ivan a Christian. Dimitrij mě sleduje pozorně. Vím, že to sním budu muset vyřešit, ale teď na mém seznamu je mnohem víc než jeden rozhovor s Dimitrijem.
Vracím se na místo své velké bolesti ….
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ladyench ladyench | E-mail | Web | 30. srpna 2012 v 14:45 | Reagovat

No wow... Tak tohle je úplně úžasný!Sice nechápu, jak je možný, že to mžete tak skvěle napsat, ale je to tak...A na tuhle povídku se vyplatí čekat. A mně už dochází slova, protože už nvím ,co do těch komentů psát... Tak ještě jednou - bylo to úžasné!

2 Pája 12 Pája 12 | 30. srpna 2012 v 17:25 | Reagovat

Povídka je skvělá,znovu mě dostala a moc se těším na další kapitolu. A taky nechci kritizovat ,ale povídka se nečte moc pěkně když co řádek je gramatická chyba typu SI-JSI. Jinak se mi povídka moc líbí a doufám ,že tě můj komentář neodradí od dalšího psaní. ;-)

3 jenny jenny | 30. srpna 2012 v 18:29 | Reagovat

to je smutnéé !!! [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  prosím rýchle další ;-)  ;-)  :-)  :-D

4 Seléna Seléna | 31. srpna 2012 v 13:15 | Reagovat

[2]: vubec neurazil.. já vím..jen sme nemeli čas to pořádně opravit...jinak by ste se té povídky nikdy nedočkali.. Jinak tahle skvělá kapitola patří díky LussyNdě., která jí celou napsala sama. Jako představitelka Rosemari...ale po víkendu mrknem a opravíme chyby:-) takže prosím omluvte za chyby a podobně:-)

5 mončička žuvačka mončička žuvačka | Web | 3. září 2012 v 11:34 | Reagovat

Jáj to je smutné, je to krásne! Bože Lussy prečo, prečo si to urobila? Prečo si vyčíta že sa s Dimkou skoro vyspala?? :-D

6 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 7. září 2012 v 21:30 | Reagovat

Kdy bude další???

7 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | E-mail | 9. září 2012 v 12:16 | Reagovat

Moc prosím další :-)

8 bara bara | 12. ledna 2014 v 11:12 | Reagovat

:-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama