3 kapitola-Pozvánka do Ameriky

14. srpna 2012 v 9:44 | Seléna x LussyNda |  VA-Naruby 2
Ahoj lidi opravdu sme na vás nezapomněli, ale pohužel chodím do dvou prácí a domu se vracim až kolem pulnoci a to opravdu nemám náladu psát. ted mám tejden volno takže budeme se snažit psát co nejvice kapitol aby byly už napsane , když já zase budu makat až do pulnoci tejden:-) ještě jednou se omlouvám, všechno zdržují já:-) ale znáte to makate od rána do pulnoci apak jen padnete za vlast do postele a to jsem tak mela 14dni v kuse.tak prominte jinaK TADY JE TŘETÍ KAPITOLKA...:-)

DIMITRIE:
Je to už tři dny a já sem zcela zdráv, dnes konečně přijde Rose a nemůžu se dočkat, až jí uvidím. Je to zvláštní co se vše stalo a já si hlavně uvědomil, že nejsem nesmrtelný, ale více než o svůj život sem se bál o její a to mě tehdy pohánělo. Možná necítí to co já, ale naděje umírá poslední.
Sedím v pokoji a nepřítomně koukám do zdi a přemítám si všechny dosavadní okamžiky, které sem prožil s Rose od našeho setkání až doposud. Každá vzpomínka mi vyčaruje na tváři úsměv. Z mého přemýšlení mě vytrhne lehké zaklepání na dveře. Zvednu se z postele a mířím ke dveřím a mé srdce začíná divoce tlouct. Hlavně ať to je ona. Pomyslím si.
Sáhnu na kliku a pomalinku otevírám dveře a v nich stojí ta nejkrásnější žena, kterou sem kdy viděl. Její nepatrný úsměv, který mě obdaří, mi hned zlepší náladu o sto procent. Předkloním hlavu a zadívám se do očí ženě, kterou asi miluju.
"Ahoj, jak se cítíš?" Optá se mě mile a stále mi kouká do očí. Je to jako magnet, neustále se musím k ní přibližovat. "Prosím pojď dále," pozvu jí a rukou naznačím, aby se posadila, mezi tím zavřu dveře a otočím se zpět na ní. Přisednu si na druhý konec postele a za stálého dívání do našich očí mlčíme. Nepotřebujeme slova, naše oči mluví za nás. Vidím v jejích tu bolest a strach co kdysi prožila a co musela prožít znova. Zvedne ruku a jemně mě pohladí po paži, je to jako by mě ovanul lehký teplý větřík.
Nemůžu se držet více dál. Už to prostě nemůžu vydržet. Zruším vzdálenost mezi námi dvěma a chytnu jí za bradu a palcem obkreslím tvar jejích rtů, které mě svadí k neustálému laskaní. Zvednu pohled od jejich rtu a zadívám se jí z blízka do očí. Neodstrčila mě ani neudeřila, tak její sebekontrola taky není nejsilnější.
Už to nevydržím, přitisknu naše rty na sebe, jako kdyby do sebe přesně zapadali, splétají se v nejrůznějších vzorečkách a já nevím, jestli to je jenom sen nebo skutečnost. Propletu si mé prsty s jejími vlasy, a přitáhnu si jí ještě blíže, pořád mi připadá, že jsme od sebe moc daleko.
I kdybych chtěl, nedokážu se zastavit vášeň a láska co k ní cítím, mě celého spaluje. Propadáme se hlouběji a hlouběji a nevnímáme okolí ani čas kolem nás existujeme jen my dva.
Pohlcen láskou k ní cítím vše tak intenzivně. Když se dotýká mé pokožky tak ještě dlouho potom cítím na tom místě teplo. Na chvilku oddělujeme naše rty a já sklopím hlavu a divám se na její ruce, které mi opatrně sundávají tričko, když ho mám konečně dole, sjede pohledem všechny mé svaly a každého kousku se dotkne a pohladí.
ROSE:
Dívám se mu do očí a je to jako by mě k němu přitahovala nějaká zvláštní magnetická síla. Jeho dotek na mé tváři je tak silný a přesto něžný.
Podívám se mu do očí a skousnu si spodní ret. A v té samé chvíli přitiskne své rty na mé.
Miliony jisker ve mně explodují. Každý jeho dotyk a jen sebeletmější pohlazení cítím mnohem více intenzivně. Ten dotek je snad stokrát lepší než morojské kousnutí ba i dotyk od Andrého.
Dobře vím, že je to špatné, ale i když se mi teď líbí Dimitrijův dotyk víc než kdysi Adrého tak to neznamená, že jsem ho nemilovala. Milovala celého srdce, ale každý musí jít dál, ale na druhou stanu jak můžu ??? Jak můžu jít dál po tom všem co se stalo s Andrém?
Náš svět není jednoduchý a Dimitrij není moroj, ale Dhampír náš život je plný nebezpečí. Je pravda, že je nejlepší nováček a má obrovský potenciál, ale to neznamená, že se mu nemůže nic stát.
A to je možná důvod proč se děsím představy se k němu jen na zlomek vteřiny přiblížit. Mám strach ze ztráty.
Né že by to bylo zrovna správné s Dimitrijem. On je můj svěřenec, ale na druhou stranu nemůžu ignorovat naší přitažlivost, kterou k sobě máme. Aspoň teď rozhodně ne.
Naše rty spolu soupeří od nadvládu a mé ruce zavadí o lem jeho trička, které mu přetáhnu přes hlavu. Můj pohled spočine na jeho vypracované hrudi. Skousnu si spodní ret a podívám se mu do očí, které se na mě dívají s láskou a plné vášně a touhy.
Konečky prstů přejedu po jeho hrudi a opět spojím naše rty v jedny. Líbáme se, jazykem přejedu jeho spodní ret a prohloubím polibek. Prsty mu přejíždím po jeho hrudi a on si mě k sobě přitáhne více k sobě a zajede mi rukou do vlasů.
Nějakým zázračným způsobem se ocitnu rozkročená nad jeho klínem a naše líbání se stane daleko divočejší, než to v první chvíli vypadalo. Je to, jako by byl voda a měla obrovskou žízeň. Dobře možná je to špatné je to technicky vzato můj svěřenec, ale na druhou stranu musím říct, že… No wou líbá fakt dobře.
Možná budu znít jako puberťačka, ale na druhou stanu, kdo může soudit, když je to čisto čistá pravda.
"Dimitriji." Zasténám mu do úst, když jeho ruce sjedou k mým ňadrům a jemně je zmáčkne přes látku.
Stejně jako jeho ruka pokračuje ke knoflíkům mé košile tak stejně tak má ruka přejede po jeho hrudi, až k jeho opasku kde jemně přejede po textuře džin.
Dimitrie:
Sem v nebi prozatím cítím, že dnes bude jenom moje, jenom moje, dotýkám se každého kousku jejího těla a musím si pořád v duchu říkat, že tohle je skutečnost. Rozepínám knoflík po knoflíku, až rozepnu poslední a vidím ty nejhezčí prsa. Jemně přes ně přejedu a znova se jí zadívám do tváře, z očí jí lítají jiskry touhy a zemně přímo šlehají. Dnes to bude pro mě poprvé a stejnak vím přesně co dělat.
Odhazuji na zem její košili a mé ruce se pomalinku přesouvají j džinům, velice opatrně rozepínám skobu od opasku a za stalého dívání do očí jí hluboce políbím a ještě prohloubím polibek.
Nevím, kdy to stihla, ale jsem už bez kalhot a ležím na ní jen v boxerkách, které sami o sobě začínají být pěkně těsné. Na chvilku se od mě odtáhne a hluboce se mi podívá do očí. Zhluboka se nadechuje vydechuje a snaží se trošku probrat z toho vzrušení, ale mě už brní rty a rychle vysychají, protože jsou dlouho bez jejich.
"Dimko" řekne udýchaně a já přestanu putovat rukama po jejím těle.
Pohladím jí po tváří a přibližují se k jejím rtům, ale když se jen nepatrně dotknout, někdo vejde dovnitř a vřískne.
"No do prdele, to sis tam nemohl dát ponožku." Piští ivan nepřirozeným a vysokým tónem. Hned jak to registrujeme a lekáme se ho zároveň. Nevím, který se má přikrýt první.
"Ivane, vypadni a dojdi za 10 minut." Přikážu a slyším už jen zavření dveří za sebou.
Rozsvěcuji malou lampičku u postele a zjišťuji, že jsem červený snad, až na zadku nejsem sám, za 10minut přijde Ivan a už zaklepe a vejde, uvidí mě a Rose posadí se na protější postel a stále se na nás usmívá.
Nenápadně pohladím Rose po zádech a ona stočí hlavu mým směrem a nepatrně se usměje.
Když se zvedne, už teď mi to je líto a proklínám Ivana, že nás přerušil.
Stojí u dveří a ruku má položenou na klice, když se náhle na nás otočí.
"A mimochodem od dnes za tři dny odjíždíme do Ameriky." S těmito slovy odchází a my s Ivanem se na sebe nevěřícně podíváme.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 supercrazy7 supercrazy7 | Web | 14. srpna 2012 v 10:05 | Reagovat

Ja toho  Ivana zabiju !! :-D Nádherná kapitolka !!!!!!!! :)

2 ladyench ladyench | E-mail | Web | 14. srpna 2012 v 10:28 | Reagovat

Ten Ivan je debil - taky musel přijít v takovou chvíli, ale jinak je to úžasná kapitola - jako vždy a tak popsané pocity - no wow... ;)

3 Seléna a Lussy Seléna a Lussy | E-mail | Web | 14. srpna 2012 v 10:37 | Reagovat

děkujeme no když jsem tak zdržovala..tak sme se snažili...Ale Ivan je čubrňák zase viděl něco co vidět neměl:D

4 mončička žuvačka mončička žuvačka | Web | 14. srpna 2012 v 11:54 | Reagovat

Ja toho Ivana zabijem- to tiež musel prísť v tejto chvíli? Ale inak nádherná kapitola a super popísané pocity :-D

5 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | E-mail | 18. srpna 2012 v 22:32 | Reagovat

prosím co nejdřív další :-)

6 Peťa Peťa | Web | 19. srpna 2012 v 14:46 | Reagovat

Luxusní :-) Ale ten Ivan... :-D Grr 8-O

7 Liss Liss | Web | 19. srpna 2012 v 23:13 | Reagovat

To nemyslíte vážně?! Ona si jen tak v klidu odejde?!

8 Kiss Kiss | 20. srpna 2012 v 22:30 | Reagovat

Skvela povidka ! :-)

9 Jenny Jenny | 24. srpna 2012 v 8:06 | Reagovat

skvělé! děkuju moc! :) další kapitola bude dneska? :-)  ;-)  :-D

10 Alice Shinshekli aneb cvok na desátou Alice Shinshekli aneb cvok na desátou | 25. srpna 2012 v 22:08 | Reagovat

Tak tohle byla úžasná kapitola. Ale Ivan.... No nemůže za to, že si zrovna přišel, ale taky mohl beze slova odejít. Ten teda moc taktu nepobral.

11 Lunar Lunar | E-mail | Web | 26. srpna 2012 v 17:21 | Reagovat

No všetko na čo som myslela pri aj po čítaní tu už zaznelo, takže už si myslím, že nemusím nič dodať ;-)

12 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | E-mail | 29. srpna 2012 v 9:15 | Reagovat

Holky já vím, že nemáte času nazbyt, ale šlo by prosím aspoň říct, kdy přibližně dostaneme další kapitolu. Moc prosím, aspoň přibližně

13 Seléna Seléna | 29. srpna 2012 v 12:59 | Reagovat

[12]:Zitra ve 12 bude ok? a nezlob te se po prazdninach by se to melo uz konecne ustalit:-).takže zitra ve 12hodin bude 4 kapitola:-)

14 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | E-mail | 29. srpna 2012 v 21:32 | Reagovat

[13]: My se nezlobíme, je přeci jasné, že když člověk chodí do práce, tak toho stíhá mnohem míň. Děkuju

15 klara klara | E-mail | Web | 11. října 2012 v 21:29 | Reagovat

skvělý, ale ten ivan... vrr...!

16 foreworld foreworld | Web | 21. června 2015 v 8:33 | Reagovat

online pujcka praha :D

17 foxiness foxiness | Web | 21. června 2015 v 23:16 | Reagovat

dostupne pujcky :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama