10 kapitola Neškodná hra (1/2)

11. června 2012 v 19:33 | Seléna x LussyNda |  VA- Naruby
Takže lidičky přinášíme vám další kapitolky zase tam najdete chyby ale jak přijde další email s opravenými kapitolkami tak to hend vyměnime za opravené:-) Jinak tahle kapitolka je trožku delší.. tak si jí užite.. pěkné čtení přejí Adminky. Selén a Lussy. Bohužel to musíme rozdělit do dvou části. do jedné se to nevešlo:-(


Rose pohled

O 14 dní později.


Dny na Akademii plynuly neskutečně rychle. Hledání Lissy, tréninky s Dimitriem, který se začíná neskutečně lepšit a pak tu je Artur. No co na to říct. Nemiluju ho a ani ho nemám nějak moc ráda, ale na druhou stranu v těchto dnech si mohu užít aspoň trochu zábavy ne? Myslím, že on to bere stejně.
Řekněme si to na rovinu. Chlap jako on může mít holek na každém prstě deset s jeho postavením.

Zrovna s Arturem dorazíme z procházky k němu na pokoj. Usměju se a sednu si na postel. "No bylo to pěkné, ale asi bych měla jít vyzvednout Lissu." Povím a chci vstát z postele.

"To ano bylo, přijdeš večer za mnou?" Poptá se a uličnicky na mě mrkne.
Zadívám se mu do očí. "No.." začnu říkat nejistě. "Lissa v poslední době špatně spí a já jí nechci nechávat samotnou." Prozradím a odcházím ke dveřím, když mě silné ruce chytí kolem pasu a přitisknou ke zdi. Podívám se na Artura, který se na mě usmívá.

"Tak aspoň poslední políbení." Nečeká na odpověď a spojí naše rty v jedno. "ale slib, že mi to zítra vynahradíš?" Sdělí mi a odtáhne se s úsměvem od mě.

Vzhlédnu na něj a vzdychnu si. "Víš co, přijdu. Zítra není zrovna den, kdy budu v náladě." Nakloním se k němu a políbím ho. "Přijdu v devět, vyhovuje ti to?" Zeptám se ho.
Přikývne na souhlas, "dobrou noc Rose," a s těmito slovy odcházím s místnosti

Dostanu se až do našeho pokoje, který máme s Lissou společný. Je to jediný pokoj, s menším obývákem a dva pokoje. No jo prostě po tom co se stalo, nemyslím, že je dobré Lissu pouštět s očí. Ze začátku se jí to nelíbilo, ale v poslední době myslím, že jí to vyhovuje. Odemknu dveře a strnu. Na gauči sedí Lissa, Christian, a Tasha a na zemi Ivan a Dimitrie.

Povzdechnu si. "Vážení je půl hodiny do večerky." Prozradím a podívám se po nich.

"Ale Rose nekaž zábavu a radši si pojď zahrát s námi?" Požádá mě Lissa a ukazuje rukou ať si k nim jdu přisednout.

Zakoukám se na ní. A přimhouřím oči. "Ty si něco pila?" Otážu se jí a všimnu si lahve, kterou Ivan strká za záda. LIssa se na mě podívá. "Ne." Vyhrkne až moc rychle. Poohlédnu se po všech okolo a můj pohled padne na Dimitrije. "Pijete nebo nepijete?" Zeptám se tvrdě.

"Rose" vstoupne si a zadívá se na mě. "Ano, ale je to neškodný vaječný likér. Nic jiného jsem jim nedovolil" Odpoví a stále se na mě dívá. Když se rozhlednu po všech všichni se na mě usmívají krom Taschi ta na mě propaluje naštvaným pohledem.

Podívám se všem jednotlivě do očí. "Fajn, máte půl hodiny do večerky, pak tu nechci nikoho vidět." Vyslovím a jdu do svého pokoje. Sundám ze sebe svojí bundu a protáhnu se. Bože jak já sem unavená, pomyslím si. V poslední době mám hrozné sny a skoro nespím do toho ty tréninky s Dimitrijem a Artur, který mě k sobě tahá skoro každou noc. Jdu ke skříni, když uslyším zaklepání na dveře. "Dále." Vykřiknu a vytáhnu tričko a tepláky ze skříně.

Do dveří vykoukne hlava Dimitriho, "můžu?" Zeptá se a čeká na odpověď. "Pojď, když už jsi napůl tady." Přikážu mu s úsměvem. "Rose" vydechne a zadívá se na mě.

"Pojď si s námi zahrát? Je to neškodná hra. Na pravdu nebo úkol. Hrajeme, protože jí vymyslela Lissa na odreagování od všeho. A u tebe jsem si všiml, že býváš často nevyspalá. Děje se něco?" Optá se mě a podsadí se k mým nohám.
Kouknu na něj a musím se usmát. V poslední době se začíná chovat jinak, "Je mi fajn, jen sem trochu unavena, to přejde. Hele já vím, že to myslíte dobře, ale nejsem si zrovna jistá, jestli je to nejlepší jít s vámi hrát." Upřeně se zadívám do jeho očí. "Hele sem ochotná vás tu nechat jak dlouho chcete a pak dostat na kolej, ale odmítám být toho součástí." Domluvím a Dimitrij se jen začne smát.


Po chvilce co se zvládne nesmát, se na mě krásně usměje a podívá se mi do očí Ježíši ty jeho oči.

"Rose snad se nebojíš party děcek nebo hry pravda nebo úkol? Tomu nevěřím. No ták nenech se prosit. Bude zábava aspoň se odreáguješ, ale jestli se bojíš tak," větu nechá viset a vyjde pomalu ke dveřím.

Hledím na něho a přimhouřím oči. "Bojím? Proč bych se bála s vámi hrát tuhle hru kruci" Vyhrnu na štvaně. Proboha. Uvědomím si, že sem dala pryč plně svojí masku strážce, kterou jsem si tak dlouho vytvářela kvůli Lisse a veřejnosti. Zatraceně. Pomyslím si.

"Ale nemrač se, usměj se." Zazubí se. "Tak víš, kde nás najdeš, když si to rozmyslíš" Sdělí a odejde s pokoje.

Povzdechnu si. "Fajn." řeknu a jdu za nimi. Podívám se po nich a přimhouřím oči. "Mám pár pravidel. Jelikož je po večerce úkoly se budou vztahovat jen na tuhle místnost. Je to jasné?" Požádám všechny a Ivan si vzdychne a začne něco protestovat. "Pokud s tím máš problém tak vás můžu hned vzít na kolej." Povím a musím se v duchu usmát, když si vzpomenu, co jsme vyváděli my s Andrém a partou při téhle hře. Lissa se znenadání rozesměje. Ještě si pamatuju, že za poslední dva roky se toho taky účastnila.

"Ale Rose, dobře si pamatuji, co jsi dělala na škole ty," řekne Lissa a začne se smát při vzpomínkách na tu dobu a pak zase rychle zesmutní.

Podívám se na ní. "Hele ta doba je už dávno pryč. Vůbec konec řečí a začnete nebo půjdete spát." Vyslovím a podívám se na Dimitrije.

Dimitrie se nakloní a roztočí láhev, která ukáže na Lissu.. "Tak Lisso pravda nebo úkol" Položí otázku a čeká na odpověď.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama