5 kapitola- Výbuch zlosti.

26. května 2012 v 9:19 | Seléna x LussyNda |  VA- Naruby



5 kapitola- Výbuch zlosti

ROSE

Stojím opřená o zeď a čekám, až se mladý pán laskavě uráčí přijít. Po dnešku vážně nemám náladu se jím zabývat. Podívala jsem se do zrcadla, abych se ujistila, že nejde poznat, že jsem brečela. To, co jsem vyprávěla Lisse, mě zlomilo. Zase.
Vzdychnu a v tu chvíli se rozlétnou dveře.

"Pane Belikove, máte pět minut a čtyři sekundy zpoždění. Vy nevlastníte hodiny?" zeptám se suše.

"Ale jistě, že vlastním, ale prostě jsem zapomněl" ušklíbne se na mně a rovnou si to zamíří do šatny si odložit věci.
Povzdechla jsem si.

Ne, dneska se vážně nebudu rozčilovat, ale jestli si myslí, že vyhraje, tak to se mýlí. Dneska ho zničím, že zítra nevyleze z postele. Zahrává si s ohněm, mladý playboy, ale já mu ještě ukážu. Chce hrát tvrdě, tak prosím. Poradila jsem i s horšími kvítky, než je on. Bůh je mi svědkem, že jsem změnila i nejhoršího sukničkáře mezi dhampýry, Eddieho. Ze kterého se teď stal opatrovník na královském dvoře, přímo u královny. Je něco jako můj nevlastní bratr a nejlepší kamarád. Fungovalo to na něj, tak proč by to nefungovalo Belikova?

Usmála jsem se a uvelebila se na žíněnku. Zády jsem se opřela o zeď a čekala.

"Tak jsem tady, strážkyně. Co budeme dělat dnes?"
Vzhledla jsem k němu a nevzrušeným hlasem jsem mu odpověděla: "Padesát koleček za dvacet minut."

"COŽE?! Jste normální?!"

Podívala jsem se na něj s kamennou tváří.

"Vypadám snad na to?" zeptala jsem se. On hraje drsně, já ale mnohem drsněji. Nezkouším jen jeho schopnosti, ale i jeho výdrž a odhodlaní se učit. A chci vidět, co všechno ze sebe dokáže vydat.

"Jak myslíte!" odsekne naštvaně a ještě se ohlédne a škaredě se na mě zamračí
Usměju se vítězným úsměvem, a když odejde, dám si sluchátka od IPODu do uší a poslouchám písně, co mi ještě nahrával André.

Usměju se. Stáhnu si gumičku z vlasů a nechám svoje dlouhé kudrnaté vlasy splývat po zádech dolů. Mohla by to být dneska nevýhoda při boji, ale někdy moje délka vlasů může plně pomoct při boji. Už několikrát mi pomohly…

"Tak jsem tu a ještě mám tři minuty čas!"
Podívala jsem se na něj a vyndala jedno sluchátko z ucha.

"Výborně. V tom případě si dej každé cvičení ze série cviků… řekneme stokrát," nařizuju nezaujatě.

"Hm," zabrblá a odejde k žíněnkám.
V půlce sérií se zvedne a chce si jít pro vodu.
Vzhlédnu k němu:

"Kdepak," zamítnu jeho pokus.

"A to jako proč? Mám žízeň, tohle nesmíte!"

"Ale můžu. Neštvi mě, Belikove, a dodělej tu zatracenou sérii!!!" vykřiknu na něj a moje oči se zúží.

"Jasně, jasně! Tak tolik nekřičte, rve mi to uši," ušklíbne se na mě a otočí se a pokračuje ve cvičení. Když skončí, otočí se na mě.

"Vy jste chtěla vidět, kolik toho zvládnu. Tak proto? To jste mohla říct hned!"

"Mluvíš moc nahlas. Víc cvičení a míň povídaní." A dala jsem sluchátko do uší znovu.

"A co mám dělat teď, když už jsem skončil? Mám stát jako socha a koukat na vás?"

"Nikoliv," povím, stoupnu si a svléknu si mikinu, takže mám na sobě už jen sportovní kalhoty a top, který mi konči asi pět cm pod prsy a odhaluje tak celé moje břicho. Sundám si boty.

"Sundej si boty," zavelím.

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

"Hm" prohlíží si mě zvláštním pohledem. Nakonec se vyzuje a stoupne si semnou na žíněnku. "Tak a co teď? Zase mi chcete nakopat zadek jak minule?"
Podívám se na něj. Ten kluk prostě nepřestane provokovat. Usměju se na něj svůdně. "Mín mluvení a víc akce." řeknu a usměju se.

"Dobře jaká jsou pravidla a co mám dělat?"
Podívám se na něj. A usměju se. "Pravidla jsou jasná zavři oči." řekla jsem klidně.

"Cože, proč?" podívám se na něho tvrdě."Protože to říkám Belikove!" řeknu nesmlouvavě. "Dobrá a co budu dělat ze zavřenýma očima,"

"Prostě to udělej a nedohaduj se semnou!" řeknu už docela naštvaně.

"Dobrá, dobrá už je mám."

Podívam se na něj a skousnu si spodní ret. Nevypada vůbec špatně. Bože Rose vzpamatuj se je tvůj student proboha. DObře vážně se budu muset uklidnit. "Fajn." řeknu a prohrabnu si vlasy.

"Dokad neřeknu otevřít oči necháš je zavřené dobře." řeknu a on kývne. "Fajn takže jdeme na to."

Vidím jak se celý napjal a usměju se. "Představ si jak několik strigojů zaútočilo na školu. Strážci kolem bojují a cela škola je v plemenech. Zabil si Strigoje a slyšíš křik. Otočíš se a vidíš jak tvého chráněnce jeden strigoj odtáhne do lesa a táhne ho do jeskyně. Máš to?" Zeptám se ho. čekám jestli si kývne ze si to dokáže představit.

"Ano" Odpoví jen.

"Dobře. Dostal ses až do jeskyně. Vidíš jak se strigoj snaží kousnout tvého chráněnce, ale zastavíš ho. Nějakou dobu spolu bojujete, ale ty si už unaveny a strigoj má víc síly než ty. Jeskyně už začíná být těsna a cítíš hlubokou únavu. zdi se přibližují a ty máš poslední dvě možnosti bud se vzdát a nebo zachránit svůj život a svého chráněnce. Otevři oči." Než je otevře, řeknu ještě. "Jsem tvůj nepřítel." řeknu a vystartuju po něm. a udeřím ho nohou do boku.

"Sakra, zabiju tě strigoje!" zakřičí na mě, v proti uderu.

Podívam se na něj a vzdychnu. Ještě na něj nakolikrat zaútočim, ale on se prostě ani jednou nechytne a to ani nepoužívam veškerou svojí sílu. Srazím ho k zemi a dam mu ruku na srdce.

"Mrtvý." řeknu jen a postavím se. "Si ze mě dělaš legraci! čekaš ze takhle zvládneš ubránit Moroje?" řeknu mu. "Byl by si mrtvý ve vteřině jak ty tak i moroj. Nevím kde jsem sebrala domněnku, že máš potenciál ty se prostě ani trochu nesnažíš." řeknu mu.

"Ale, že to říká ta pravá, která si nechala zabít svého Moroje a ty mě tady poučuješ? Tak tohle je pěkný!"

Podívala jsem se na něj v šoku. Vlastně měl pravdu, nedokázala jsem Andrého uchránit. Zklamala jsem, ale aspoň jsem se snažila chránil ho dva roky, než se to stalo. "Ty nevíš nic co se tenkrát stalo!!!" Zakřičím na něj. ten kluk prostě si nevidí na špičku nosu. "Já aspoň vím co tam venku je zato ty víš absolutní hovno." řeknu mu.

"Myslíš si že je to hra? Jsi prý nejlepší novic na téhle škole a přesto se chováš jako malý rozmazlený fracek. Ty nejsi moroj!!! Ale Dhampýr tak se tak chovej.!!!" Zakřičím na něj. Už ho začínám mít plné zuby.

"Co je na tom zlého, že si chci užít, vždyť až dokončím školu, už nikdy nebudu mít nic kromě chránění a smrti? Co je tak zlého si užít dokud můžu?" řekne smutně

Podívám se na něj. "Co? Pokud se nezačneš chovat aspoň trochu normálně a podle svého postavení nebudeš mít ani možnost někoho chránit." řeknu mu a on se na mě podívá v šoku.

"Opravdu si myslíš že tě mam učit aby ses zlepšil." Podívám se na něj. "Nebít mě tak už si dávno doma. Artur už toho měl plné zuby a chtěl tě vyrazit." Zakřičím na něj. "Neříkám že se nemůžeš pobavit to nikdo netvrdí ale v mírách." řekla jsem. "A s respektem."

"Aha děkuju" řekne a já ustrnu v neuvěření on mi poděkoval? Aspoň menší změna. "Zítra budeme mít další trénink?" zeptá se mě skoro šeptem.

Podívám se na něj. "Zítra je neděle a já slíbila princezně ze s ní strávím den. Takže až v pondělí." řeknu jen a otočím se k němu zady. "Dobře" řekne a otočí se ke mně zády skoro u dveří se otočí. A s úsměvem se na mě podívá. "Děkuji a zatím nashledanou Strážkyně Sluníčko!"
Zaseknu se v šoku a v očích se mi oběví slzy. Otočím se na něj a se na mě nechápavě podívá.

"VYPADNI!!!! HNED TED!!!!!" vykřikne. a jakmile odejde sesune se po zdi dolů a po tvářich ji tečou proudy slz.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Alice Shinshekli Alice Shinshekli | 26. května 2012 v 9:45 | Reagovat

Ty jo dobře ty. Tohle Dimitrij přehnal. Copak si neuvědomuje, že jí může bolet, co říká? To je debil. A takhle jí připomenout Andreho smrt.
Jinak se moc těším na pondělí. Na pondělí je nejlepš, že když přijdu domů, tak už to tady je, protože mám odpoledku, takže nemusím čekat.
Chyb jsem si ani nevšimla. Nějak jsem se je naučila nevnímat.
Mimochodem já tady oxidovala od třičtvrtě na devět a pak jsem v devět šla na záchod, aco se nestane? Zakopnu o sestřinu bakalářku, kterou už odevzdala, ale na chodbě má hromadu krámů a navíc tam něco lepila a celá podlaha je hrozně lepkavá. Rodiče sice k nám moc nechodí, ale už si tam toho všimli a chtějí jí říct, ať si to tam uklidí, ale ona přijde domů jen dopoledně, když nejsou doma. Já jí fakt zabiju. Mám kvůli ní naraženou kostrč. Stává se vám to se setro taky?

2 Alice Shinshekli Alice Shinshekli | 26. května 2012 v 9:46 | Reagovat

Sorry. Dávala jsem tam hvězdičky, ale nějak jsem překlepla. Mělo tam být plné hodnocení.

3 Seléna Seléna | E-mail | Web | 26. května 2012 v 10:30 | Reagovat

No hele neodcuzuj Dimitrie..:D chudáček muj malej:D :D jinak děkuju za komentář:D

4 Alice Shinshekli Alice Shinshekli | 26. května 2012 v 12:32 | Reagovat

[3]: Já ho neodsuzuju. Já ho nzbožňuju, ale stejně si myslím, že by měl brát větší ohledy.

5 Alice Shinshekli Alice Shinshekli | 26. května 2012 v 12:34 | Reagovat

Mimochodem když dnes byly Rose díly, budou příště Dimitrij díly?

6 Selena Selena | 26. května 2012 v 13:02 | Reagovat

[5]: Ano dimka bude v dalším díle.

7 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 26. května 2012 v 13:43 | Reagovat

Moc pekna povidka:-)

8 Liss Liss | Web | 26. května 2012 v 18:45 | Reagovat

kapitola pěkná, chudák Dimka. Těžko mu někdo může nadávat za to, že Rose připomněl Andrého smrt, protože těžko věděl, co k němu cítila. A když to nevěděl, tak měl pravdu, nechala zemřít Moroje, kterého chránila.

9 Seléna Seléna | 26. května 2012 v 20:41 | Reagovat

[8]: Výborně Liss přesně takový záměr ta kapitola měla..:D vyborně..pochopila uplně na jedniičku!:-)

10 Alice Shinshekli Alice Shinshekli | 27. května 2012 v 9:24 | Reagovat

[8]: Já si ale stejně myslím, že připomenout někomu smrt jeho Moroje, není zrovna nejlepší, a taky myslím, že to udělal, protože byl naštvaný. Ale jinak musím uznat, že nemohl vědět, jak ji ti vezme.

11 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | E-mail | 28. května 2012 v 16:49 | Reagovat

Je pondělí, tak v kolik hodin bude další prosím?

12 Vicky Vicky | Web | 28. května 2012 v 19:45 | Reagovat

Hej, tahle věta mě dostala: "Já aspoň vím co tam venku je zato ty víš absolutní hovno."  Dobře Rose XD XD Chdák Dimitrij, je teď jak spráskaný štěňátko... :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama