3 Kapitola- Střepy minulosti

21. května 2012 v 16:23 | Seléna x LussyNda |  VA- Naruby


Ještě se podívám na Dimitrije, a pak se otočím.
Společně s Lissou odcházíme k nám na pokoj. Netváří se jako obvykle. Otevřu dveře od pokoje a nechám ji, ať vstoupí. Poté zavřu dveře. Chvíli ji jen pozoruju, ale to moc dlouho nevydržím a musím se zeptat: "Lisso. Co je špatně?"

"Nic Rose, jen mi je smutno." Podívám se na ni a sednu si vedle na postel.
"Já vím, ale myslela jsem, že pro tebe bude lepší, když vypadneš do nového prostředí. Sama si říkala, že to nešlo na škole svatého Vladimíra vydržet. Tak o co jde?" Nezdá se mi, že by to bylo jen proto, že jí je smutno.

"Rose můžu se tě na něco zeptat?" podívá se na mě smutně
Obrátím hlavu a kývnu. "Jasně, že jo. Ptej se." Hlavně ať se mě nezeptá na Andrého…

"Na svatém Vladimírovi říkali tak hrozné věci o Andrém, ale ty jsi ho znala nejlépe. Je to pravda, nebo mi chtěli jen ublížit?" Slzy jí začaly stékat po tvářích, pomalu jako malý vodopád.

Kouknu se na ni a polknu. Věděla jsem, že André nebyl vždycky svatý a vím, že dělal neuvážené věci, které nebyly někdy dobré. Ale co dodat, byl prostě královský a ke mně a svojí sestře se vždycky choval hezky. Skousla jsem si spodní ret. "Lisso, já..," Nevím, jak mám začít. Znovu na ni pohlédnu.
"Tvůj bratr nebyl svatý," řeknu a doufám, že to bude stačit.

"To chceš říct, že nebyl ke všem hodný jako ke mně a k tobě? NE! NE NE! Tomu nevěřím, vždyť to byl André." Složí si hlavu do dlaní. Ticho ruší jen vzlykaní Lissy. Když náhle zvedne hlavu a podívá se na mě. "Řekni mi o něm více. Ty jediná jsi s ním trávila nejvíce času."

Kouknu se na ní a ani jsem si nevšimla, že mi do očí vyhrlky slzy. "Lisso, já....," A je to tu zase! Nevím, co mám říct!. Bože, jak jí mám povídat o jejím bratrovi? Vždyť jsem to sama ještě nepřekonala. V jednom dni jsem přišla o přítele, i o naše dítě. A to ani ona neví, jak bych jí to mohla všechno říct?

"Lisso, já nemůžu," řeknu a podívám se do jejích očí, ve kterých se teď leskne zklamání a vztek.

"ROSE, pověz mi pravdu. Vidím to na tobě. Takhle se nechová obyčejná strážkyně. A André se nikdy nechoval k strážcům jako k tobě. Řekni mi pravdu, prosím." Poslední slova už šeptá.

"Prosím, nechtěj to po mě," odpovím a po tvářích mi teče potok slz.
"Proč mi to nechceš říct? Řekni mi jediný důvod, proč mi to nemůžeš říct."
Podívám se z okna.
"Protože to bolí," zašeptám do ticha."Protože je moje vina, že je mrtvý."
"Rose, co to říkáš? To není tvoje vina! Ale toho druhého," vyvalí na mě oči v neuvěření.

"Ne, je to moje vina. Měla jsem se postavit před něj," povím a vstanu z postele. "Zakázal mi se před něj postavit, nechtěl abych šla do první linie. Jen kvůli tomu, že-že..." Utřu slzy, které mi začaly nanovo téct. "Byla to moje vina. Kdybych ho neposlouchala, byl by živý." Musím to říct teď, jindy na to už nebudu mít sílu.
"Kvůli tomu, že? Dopověz to, Rose. Prostě to musím slyšet." Ani neví, jak mi teď ubližuje.

Podívám se na ní se slzami v očích a zalovím v kapse své kožené bundy. Podám jí černou saténovou krabičku, ve které byl Andrův snubní prsten, který mu dala jejich babička.

"C-co-cože? To nechápu. Nikdy mi nic neřekl. Rose řekni mi všechno, prosím. Uleví se tobě i mě, když si o tom promluvíme." Už nemám sílu odporovat. Jednou se to stejně musí dozvědět.

"Všechno začalo, když jsem přišla na akademii před pěti lety. Bylo to zvláštní, sice jsem nebyla Morojka ani královská, ale všichni se ke mně chovali s respektem. Nejspíš kvůli mému otci a mé matce. Tvůj bratr byl…" zamyslím se. "prostě tvůj bratr byl jako každý královský, který měl dostat titul. A díky tomu se taky choval, jak se choval. Viděla jsem, co dělá, ale neměla jsem moc mu v tom zabránit. Mia se mu připletla do cesty náhodou. Chtěla se zviditelnit, že je vedle královského. Bylo jí jedno, co proto udělá. A tvůj bratr toho využil. Že to bylo zlé? Ano, ale ona s tím souhlasila," povím a oči stočím jinam. Je těžké o něm mluvit a vědět, že se ho už nikdy nemůžu dotknout."Od začátku jsme byli nejlepší kamarádi. Potom, co mu Mia ztropila scénu a před všemi ho ztrapnila, jí odkopnul. Byl v hrozném stavu a ..." zadívám se jinam než na její obličej.
"A?" zeptá se.
Kouknu zpět na ní. "No prostě ten večer se nějak stalo, že jsme se jeden druhému otevřeli," odpovím. "Nejdřív to šlo pomalu, ale pak chtěl, aby to bylo oficiální. Ne že bych o to neměla zájem, to vůbec ne, ale nemohla jsem mu zničit jeho pověst a možnost dostat rodinný titul." Prohlížím si své prsty, protože teď nedokážu zvednout hlavu.

"Rose o čem to mluvíš? Dobře víš, že bys mu pověst nezničila. André byl především pro lásku a rodiče by to určitě pochopili. Vždyť tě mají rádi." Lehce se usměje a pokračuje. "A hlavně by ti přece nesvěřili i můj život, přemýšlej o tom, Rose." Koukáme si do očí. "Ještě jedna otázka. Milovala si ho moc?"
Slzy mi tečou po tváři a já se je jen marně snažím utřít.

"Dala bych za něj život," zašeptám do ticha v místnosti. "A to je právě ten problém. Tu noc jsem neztratila jen jeho, Lisso. Ztratila jsem všechno." Pohledem propaluji povlečení na posteli.
"Rose, co se stalo? Co si ještě ztratila, nerozumím tomu. Myslíš Alta?"

Podívám se zpět na ni a zakroutím hlavou. Váhám, jestli jí říct pravdu o Andreově dítěti. Nakonec, proč ne? "Lisso," zvednu hlavu a beru všechnu odvahu, co v sobě mám. "Byla jsem v druhém měsíci těhotenství." Otočím hlavu mimo. "Nosila jsem Andrého dítě."

Zalapá po dechu, vystartuje a obejme mě kolem krku. "Ach Rose, je mi to tak líto! Prosím, odpusť mi, kdybych to věděla, nikdy bych na tebe netlačila." Po chvilce mě pustí a sesune se k mým nohám a začne znova plakat.
Posadím jí a pevně ji obejmu. "Není to tvoje vina. Měla jsem ti to říct dřív." Navzájem se objímáme a slzy nám máčejí tváři.

"Podívej." Zvedne hlavu a koukne se mi do očí. "Tvůj bratr nebyl svatý, dělal špatné věci, ale tebe vždycky miloval a já jsem slíbila, že tě budu chránit." Upřeně hledím do jejích smaragdově zelených očí. "Kdykoliv budeš potřebovat, budu tady pro tebe, rozumíš mi?" Pouze přikývne.

"Ať uslyšíš cokoliv o svém bratrovi, mysli na to, že tě miloval. Nikdy by ti nechtěl ublížit." Pohladím jí po tváři a utírám stékající slzy.
"Dobře" odpoví po chvilce a únavou mi usne v náručí. Chvilku ji ještě u sebe držím,,ale za pár minut ji přenesu do její postele.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lessa Raven Lessa Raven | Web | 21. května 2012 v 16:52 | Reagovat

WoW! Teď kapitolka plná přiznání a... No, nečekala jsem, že Rose byla těhotná. Každopádně geniální.
Hm, teď mě napadá, že když jse ot vlastně Naruby, nebudou se Rose s Dimitrijem nesnášet?

2 Alice Shinshekli Alice Shinshekli | 21. května 2012 v 17:08 | Reagovat

To bylo dobrý. Jen škoda, že tam nebyl Dimitrij.
Jo a abych pravdu řekla, tak jsem tušila, že Rose byla těhotná. Napadlo mě to při jedné z narážek.

[1]: To doufám, že ne. Asi bych to totiž nepřežila.
Jinak už se těším na pátek. Zvláštní vzhledem k tomu, že píšeme děják. A já musím dostat při nejhorším 3, protože jinak mi bude vycházet 4 a já se rozhodla, že letos žádná 4 nebude.
Problém je v tom, že minule jsem se učila jak magor, a ten debil mi dal 3-! Při tom jsem tam měla víc než polovinu dobře. Příšerný.

3 Seléna Seléna | E-mail | Web | 21. května 2012 v 17:15 | Reagovat

[1]: Lessa ..bože nééé..Naruby to je, ale nesnášet to nééé. Na to ty hrdiny až máme moc rádi:-) Ale komplikace tam budou...:-)Jinak děkujeme moc za pěkný komentář:-)

[2]: Alice..ach tvoje komentáře jsou vždy obdivuhodné, abudeme držet palce aby se tito povedlo:-)No tak na pátek se rozhodně těš protože 4 kapitola je přímo věňována Dimkovi:-) A to jsem strašně ráda, že se ti libí Dimky díly protože to je přímo moje postava:D Lussy má zase Rose...ona bojovnice já student:-)
Takže se teš a možná a jen možná..když se to podaří tak kapitola bude i dřív,ale to bych tady napsala:-) ale nebudu nic slibovat předem:-)
JINAK děkujeme všem za krásné komentáře aza tak velkou navštěvnost:-)

4 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | E-mail | 21. května 2012 v 17:44 | Reagovat

Úžasná kapitola, to těhotenství mě taky napadlo, ale nečekala jsem, že to tam opravdu bude.

Jen taková malá poznámečka, safír má modrou barvu, takže safírově zelené oči jaksi nejdou. Zelený je třeba smaragd, nefrit apod. :-)

5 Ája Ája | 21. května 2012 v 17:48 | Reagovat

tý jo tak tohle je super kapitola :-)čtu to už po 4 dokola :D
Mě teda to těhotenství nenapadlo :D takže mě to překvapilo, vsadím se, že celá povídka bude suprová, takže jen tak dál :)

6 Erin Erin | E-mail | Web | 21. května 2012 v 18:22 | Reagovat

[4]: S tím safírem je to moje chyba, nějak mi to nedošlo :-)
Promiň, Sel

7 Seléna Seléna | E-mail | Web | 21. května 2012 v 18:33 | Reagovat

[4]: děkuji za připomínku už by to mělo být opravené:-)

[5]: No wow tak to jsme rádi, že to čteš tolikrát:-) děkujeme...

[6]: Erin to je v pohodě:-) a děkuji

8 Alice Shinshekli Alice Shinshekli | 21. května 2012 v 20:38 | Reagovat

[3]: Děkuji. A bylo by super, kdyby jste to stihly přidat dřív. Už se moc těším. Teď se sem budu chodit dívat každý den.
Sice to dělám i teď, jestli náááááhodou..., ale stejně. 8-)

9 nes nes | 21. května 2012 v 21:11 | Reagovat

:-)  :-)

10 Liss Liss | Web | 22. května 2012 v 16:38 | Reagovat

Skvělá kapitola, tyhle citovky mám ráda. Jsem vážně zvědavá, jak to bude pokračovat. Takže pokud kapitola přibude dřív, určitě se neurazím ;-)

11 Seléna Seléna | Web | 22. května 2012 v 20:29 | Reagovat

[10]: To jsem moc ráda, že se ti to líbi:-) a děkujeem za pěkný komentář:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama